Vysoká inflace pokračuje i v roce 2023. V některých státech překonal desetiprocentní hranici, což s sebou přináší ekonomické problémy. V Česku patří růst cen mezi nejdramatičtější z rozvinutých států, ukazuje srovnávací infografika deníku E15. Inflace v Česku v lednu stoupla na 17,5 procent, informaci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně ceny stouply o šest procent. Jak vypadá situace v ostatních státech EU, USA, Rusku nebo na Ukrajině?
Co je to inflace?
Jako inflace se označuje dlouhodobý růst cenové hladiny u většiny zboží a služeb. V průběhu času se tak snižuje reálná hodnota měny, a tím pádem klesá její kupní síla. To znamená, že za 1 korunu dnes si koupíte méně zboží a služeb, než byste si pořídili včera.
Vývoj inflace v Česku – leden 2023
Podle ČSÚ činila meziroční inflace stoupla v lednu v Česku na 17,5 procent. Po prosincových 15,8 procentech se tedy jedná o růst odrážující meziroční vývoj cen v Česku. Na ceny má vliv konec úsporného tarifu pro domácnosti, zdražilo i teplo, vodné, a stočné a potraviny. Vývoj inflace
Česku v posledních měsících vidíte na následujícím grafu:
Česko | inflace
Vývoj inflace v ČR (meziročně)
Jak se počítá inflace
Míra inflace se nejčastěji počítá za pomoci indexu spotřebitelských cen. Ten si můžete představit jako nákupní košík, v němž jsou zastoupeny zboží a služby, které domácnosti nakupují. Jedná se o:
- zboží každodenní spotřeby (např. potraviny, pohonné hmoty)
- zboží dlouhodobé spotřeby (např. spotřebiče, oblečení, obuv)
- služby (např. energie, pojištění, instalatérské práce)
Celkem se ve spotřebním koši nachází na 700 položek s různou procentuální váhou. Složení koše vychází z nákupních zvyklostí průměrné domácnosti. V realitě se tak inflace dotkne každého spotřebitele jinak, jelikož domácnosti mají odlišné nákupní chování.
Míra inflace se vztahuje k různým časovým obdobím. V České republice ji sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) za pomoci několika ukazatelů. Nejčastěji se udává:
- meziroční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti jeho ceně ve stejném měsíci předchozího roku,
- meziměsíční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti předchozímu měsíci,
- průměrná roční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v průměru 12 měsíců (od ledna do prosince) daného roku oproti průměru 12 předchozích měsíců.
Aktuální inflace v Evropě: EU a eurozóna – leden 2023
Podle dat Eurostatu v lednu v eurozóně meziroční míra inflace klesla z prosincových 9,2 na 8,5 procent. Jedná se o další několikátý pokles v řadě. V říjnu inflace v eurozóně činila 10,6 procenta, v listopadu se snížila na10,1 procenta. Česká republika patří v EU do desítky zemí s nejvyšší inflací.
V evropském srovnání vychází míra inflace v ČR o něco nižší, než jak ji stanovuje ČSÚ. Rozdíl vzniká kvůli tzv. imputovanému nájemnému, které představuje náklady na vlastnické bydlení. V českém spotřebním koši má váhu přes 10 procent, zatímco ve spotřebním koši Eurostatu, jenž využívá harmonizovaný index spotřebitelských cen, tato položka zcela chybí.
Příčiny současné inflace
Současnou vysokou míru inflace můžeme přičíst několika různým faktorům, z nichž mnohé jsou ještě důsledkem pandemie covidu-19. Obecné příčiny jsou tři:
- narušení dodavatelských řetězců během pandemie
- zvýšení poptávky domácností po pandemii
- válka na Ukrajině
- energetická krize
S covidovými lockdowny spotřebitelé více šetřili. Když se omezení uvolnila a lidé začali znovu utrácet, společnosti nedokázaly se zvýšenou spotřebitelskou poptávkou udržet krok. Mnoho z nich totiž omezilo výrobu kvůli zpožděním v přepravě, nedostatku pracovních sil a klíčových vstupů.
Inflaci pohání také růst cen energií – elektřiny, zemního plynu a ropy. Drahé energie se navíc promítají do cen ostatního zboží a služeb, protože firmám rostou výrobní a přepravní náklady. Situaci ještě zhoršila válka na Ukrajině a nespolehlivost ruských dodávek ropy a zemního plynu do Evropy. V posledních měsících inflace ve většině států Evropy zrychluje.
Inflace: Jak se počítá a co najdete ve spotřebním koši (video)
Míra inflace: Česko, Evropa a svět – leden 2023, prosinec 2022
Lednová míra inflace dosáhla v Česku 17,5 procenta. Jedná se o nárůst oproti prosincové hodnotě, kdy byla meziroční inflace 15,8 procent.
Vzhledem ke konci úsporného tarifu pro domácnosti měly hlavní vliv na růst především ceny za energie, zdražilo dále teplo, vodné, a stočné a potraviny. Proti prosinci byly ceny pro spotřebitele v lednu vyšší o šest procent. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 procenta, zemního plynu o 87 procent, vodného o 16,3 procenta, stočného o 30,3 procenta a tepla a teplé vody o 44,7 procenta,“ uvedla pro ČTK vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Sousední státy ČR a inflace: Slovensko, Polsko, Německo a Rakousko
Inflace v Německu, Velké Británii a Francii
S inflací se potýkají také státy západní Evropy. V lednu 2023 stouply spotřebitelské ceny v Německu o 8,7 % v porovnání s lednem 2022. Jedná se o mírný nárůst. Ještě v prosinci 2022 tam činila meziroční míra inflace 8,6 %. Na vině je především růst cen energií a potravin. Očekává se, že ceny v Německu porostou ještě rychleji v tomto roce. V zemi se totiž rekordně zvyšují výrobní náklady, což se s odstupem času promítne i do maloobchodních cen.
S ekonomickými problémy bojuje i Velká Británie, jejíž inflace v lednu mírně klesla na 10,1 procenta oproti prosincovým 10,5 procentům. O poznání lépe než obě velmoci je na tom Francie, které se se daří držet si od dvouciferné inflace odstup.
Inflace v USA a v Kanadě
Jak můžete vidět v grafu níže, přes hranici deseti procent, která představuje předěl mezi mírnou a pádivou inflací, se z rozvinutých států dostala již řada zemí. V USA a Kanadě růst cen aktuálně nepřekročil hodnotu deseti procent.
Inflace v Rusku a na Ukrajině
Údaje o inflaci zveřejnily také ukrajinské úřady, již několik měsíců přesahuje 20 procent. Naopak ruská inflace podle domácích statistik setrvale klesá. Aktuální hodnota za leden ukazuje na 11,8 procent. Čísla z Ruska je však třeba vnímat kriticky. Vzhledem k rozsáhlým ekonomickým sankcím, které na něj uvalily USA, EU a jejich spojenci, je nepravděpodobné, že by se ruské ekonomice skutečně dařilo tak dobře.
Dlouhodobě se spekuluje o tom, že Kreml statistiky manipuluje tak, aby svou zemi v zahraničí vykreslil v co nejlepším světle. Ruská centrální banka například administrativními zásahy uměle posiluje kurz rublu.
Prognóza inflace: Inflační cíle a výhledy pro roky 2023 a 2024
Analytici a Česká národní banka tvrdí, že v lednu byla inflace na vrcholu, v dalších měsících má podle nich klesat. Ve druhém pololetí roku 2023 by se měla pak dostat konečně pod deset procent. Celoroční inflace v roce 2023 podle odhadů ČNB a České bankovní asociace (ČBA) má dosáhnout 10,8 procenta, zatímco prognóza ministerstva financí ji odhaduje na 10,4 procenta. Loni byla podle údajů ČSÚ průměrná míra inflace 15,1 procenta.
Letní prognóza České národní banky (ČNB) očekávala, že inflace během podzimních měsíců vyšplhá k dvacetiprocentní hranici, nad níž se zastaví. Následně měla začít v důsledku snížení kupní síly domácností a přísné měnové politiky klesat. Tento trend měl v průběhu tohoto roku ještě zesílit a v první polovině roku 2024 by se inflace měla přiblížit dvouprocentnímu cíli ČNB.
Dvouprocentní inflaci si za cíl stanovila také Evropská centrální banka (ECB). Současná míra inflace eurozóny je mu však velmi vzdálená. Proto se ECB rozhodla v září zvýšit základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,25 procent. Od zvýšení si ECB slibuje zejména snížení inflačních očekávání. S návratem k dvouprocentnímu inflačnímu cíli počítá rovněž v roce 2024.
Zda se prognózy naplní, závisí na faktorech, které je aktuálně těžké odhadnout, jako je cena ropy a zemního plynu. Záleží především na tom, jak dlouho bude pokračovat válka na Ukrajině.
„Už jen prodloužení ruské ofenzivy v řádu měsíců bude znamenat evropskou stagflaci,“ zdůraznil pro E15 šéf pro investice společnosti Amundi Vincent Mortierr. V takovém případě bychom čelili kombinaci vysoké inflace, stagnace nebo poklesu ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti. V poslední době navíc sílí obavy z ekonomické recese.
„Lidé vnímají, že problém už tu je, přestože ekonomové recesi ještě nevyhlásili,” řekl ekonom společnosti Roger Dominik Stroukal v srpnu 2022 pro iRozhlas. „Myslím, že k tomu pojmenování dojde někdy na konci letošního roku,“ odhaduje.
Druhy inflace
Míra inflace kolem 2 % se považuje za přirozenou a žádoucí – ČNB i ECB mají na této úrovni dlouhodobě stanoven inflační cíl.
- Mírná inflace (do 10 procent) znamená pomalý růst cen a většinou nezpůsobuje vážnější ekonomické problémy.
- V současné chvíli se nacházíme v pádivé inflaci, kdy se kupní síla peněz výrazně snižuje. Inflace dosahuje dvou až tříciferných hodnot. Lidé nechtějí držet peníze a vyžadují růst mezd, aby vyrovnali rostoucí náklady. To může vyvolat inflační spirálu.
- Extrémním případem je hyperinflace, kdy se ceny zvyšují několikanásobně ve velmi krátkém čase. Míra inflace dosahuje čtyřciferných i vyšších hodnot. Peníze přestávají plnit svoji funkci a hyperinflace tak vede ke zhroucení finanční soustavy daného státu.
Státy s nejvyšší mírou inflace
Tabulka světové inflace nevyznívá pro Česko lichotivě, v Evropě patří nadále mezi státy, které bojují s inflací nejvíce. Hůře než ČR jsou na tom například pobaltské a některé balkánské státy, Ukrajina a Moldavsko.
S nejvyšší inflací se ve světě potýká Turecko, Libanon, Venezuela, Súdán nebo Sýrie. Vůbec nejhůře dopadlo Zimbabwe s inflací pohybující se kolem 250 procent.
