Držte si peněženky, konsolidační balíček je tu. Co se mění pro podnikatele?

Vláda protlačila Sněmovnou konsolidační balíček, který v mnohém mění i podmínky pro české podnikatele. I když se pár drobností od května, kdy ozdravný balíček vláda představila, změnilo, to hlavní zůstává: zvýšit se má zdanění firem i odvody OSVČ. Změn z pohledu ponikatelů je ovšem mnohem víc. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších.

Vyšší zdanění příjmů právnických osob

Nejzásadnější změnou pro firmy je zvýšení daně z příjmu právnických osob na 21 procent, počínaje příjmy za rok 2024. Ke zvýšení této daně přitom dojde vůbec poprvé v novodobé české historii, od roku 1993 zdanění firemních zisků naopak klesalo. Současná sazba 19 procent platí od roku 2010.

Vláda si slibuje, že tímto opatřením přiteče do státního rozpočtu 22 miliard korun ročně. Mělo by tak jít o jednu z nejdůležitějších položek růstu rozpočtových příjmů, které by se vlivem konsolidačního balíčku měly zvýšit o 69 miliard korun ročně.

Zároveň dojde ke zrušení nebo omezení některých daňových úlev. Třeba při nákupu auta „na firmu“ budou uznatelné jen náklady do dvou milionů korun na jedno vozidlo (viz dále).

Jedním z argumentů kabinetu Petra Fialy pro zvýšení firemních daní je fakt, že stát českým podnikům zejména v covidových letech pomáhal.

„Roky 2020, 2021, 2022, částečně rok 2023 přinesly obrovské dotace ze strany daňových poplatníků vůči firmám. A to i z dobrých důvodů. Některé státy třeba v covidových letech dávaly pomoc formou půjčky. Jestli to byly opravdu desítky a desítky miliard této pomoci, tak si myslím, že není nic špatného na tom chtít část té pomoci vrátit zpátky ve formě daní,“ hájil rozhodnutí vlády ministr financí Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro E15. Podle něj nicméně nemá být konsolidační balíček žádným trestem a vydělat by na něm měl každý.

Česko se podle Stanjury tímto krokem zařadí do průměru Evropské unie, s dosavadní sazbou daně z příjmu právnických osob bylo na 16. až. 18. místě.

Vyšší odvody OSVČ na sociální pojištění

Od ledna příštího roku dojde k postupnému zvyšování odvodů na sociální pojištění. Minimální vyměřovací základ pojistného by se měl v příštích třech letech zvýšit ze současných 25 na 40 procent průměrné mzdy, tedy o pět procentních bodů ročně. Většina živnostníků tak zaplatí na pojistném přes 20 tisíc korun ročně navíc.

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí konkrétní příklad: v loňském roce byl minimální odvod důchodového pojištění na hlavní činnost 2741 Kč, po zvýšení by činil 4541 Kč.

I když se odvody pro OSVČ zvýší, začínající podnikatelé je budou mít i nadále stejné. V prvních třech letech podnikání jim zůstane snížený minimální vyměřovací základ.

Další změnou je, že OSVČ budou nově platit pojistné nejméně z 55 procent namísto současných 50 procent základu daně.

Zvýšení odvodů OSVČ by podle propočtů vlády mělo přinést do státní kasy 7,5 miliardy ročně. Například Asociace malých a středních podniků takový krok ale považuje za „hon na drobné podnikatele“.

Změny v daňové progresi fyzických osob

Podnikatelů (OSVČ) i zaměstnanců se dotkne i změna v progresi daně z příjmů fyzických osob. Nyní platí, že lidé s nejvyššími příjmy spadají do vyšší sazby daně z příjmů ve výši 23 % (namísto běžné sazby 15 %). Hranice pro posouzení výše příjmů je nyní 48násobek průměrné měsíční mzdy, nově to má být už 36násobek. Vyšší sazba daně se tak dotkne širšího okruhu osob.

Platí při tom, že pro dosažení hranice se započítají příjmy nejen ze zaměstnání nebo podnikání, ale i z pronájmu nebo ostatních činností. „Jde o solidární krok, aby se i vysokopříjmoví zaměstnanci a podnikatelé více podíleli na konsolidaci veřejných financí,“ odůvodňuje změnu vláda.

Zrušení slev na dani

Slevu na dani na manžela či manželku ve výši 24 840 Kč si momentálně může uplatnit poplatník, který žije s manželkou ve společné domácnosti a tento manžel či manželka nemá vlastní příjmy za zdaňovací období přesahující 68 000 Kč. Nově bude možné tuto daňovou slevu uplatnit pouze v případě, že spolu s poplatníkem a manželem či manželkou žije ve společně hospodařící domácnosti vyživované dítě poplatníka, které je mladší 3 let.

Doposud bylo také možné uplatnit slevu na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení, takzvané školkovné, a to do výše minimální mzdy za jedno dítě (v roce 2023 činí 17 300 Kč). Tato sleva na dani se bez náhrady ruší.

Zároveň dochází ke zrušení slevy na dani na studenta ve výši 4 020 Kč ročně, kterou si mohl uplatnit po dobu, po kterou se soustavně připravoval na budoucí povolání studiem či výcvikem, a to až do věku 26 let. „Další zrušenou daňovou úlevou by měl být odpočet příspěvku člena odborové organizace či úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání,“ doplňuje Monika Lodrová, daňová poradkyně ze společnosti BDO.

Dále vláda prosazuje omezující daňovou uznatelnost při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely, a to na první dva miliony Kč z ceny vozu. Fakticky se tím vrací před rok 2007, kdy platilo v zákoně o dani z příjmů pro odpisování automobilů omezení ve výši 1,5 milionu Kč.

Možnost vedení účetnictví v cizí měně

Pokud firma obchoduje v cizí měně, v rámci konsolidačního balíčku vládní koalice prosadila změnu, že od roku 2024 bude moci v této měně také vést své účetnictví. Podmínkou je, aby v takzvané funkční měně probíhala většina její činnosti (nad 50 %). Příslušný zákon přitom nestanovuje, jaká cizí měna je přípustná, lze ale předpokládat, že nejčastěji půjde o euro, dolar či britskou libru.

Tato změna s sebou nese řadu pozitivních, ale i negativních efektů. Firmám uleví minimálně v tom, že nebudou muset tolik řešit kurzová rizika, lépe srovnají své účty se zahraniční konkurencí a dost možná se jim zjednoduší administrativa. Problém ovšem mohou představovat účetní systémy, které na danou měnu nebudou připraveny. Záleží tak na zvážení konkrétní situace.

„Smyslem zavedení institutu funkční měny do českého právního řádu je umožnit účetním jednotkám používat pro účetnictví měnu, která se shoduje s měnou, v níž účetní jednotka fakticky realizuje svou činnost a v níž probíhá většina jejích transakcí. To přispívá ke zefektivnění vedení účetnictví po praktické stránce, kdy se sníží počet přepočtů a minimalizuje vznik kurzových rozdílů,“ říká Jana Skálová, partner poradenské společnosti TPA Česká republika.

Zavedení dvou sazeb DPH

Změna, která se dotkne všech, nejen firem a nejen gastronomie. Základní sazba daně z přidané hodnoty zůstane 21 procent. Snížená sazba bude nově 12 procent (dosud máme dvě snížené sazby: 10 a 15 procent). Na knihy bude nově nulová daň.

Asi nejdiskutovanější změnou na tomto poli je zvýšení DPH na čepované pivo z 10 na 21 % DPH. Stejný růst čeká i úklidové práce v domácnostech, opravy obuvi, kožených výrobků a kol, kadeřnické a holičské služby a sauny, půjčování nebo nájem knih, novin, časopisů, hudebnin a podobně. Z 15 % na 21 % stoupne DPH na nápoje, sběr, přepravu, skládkování komunálního odpadu, služby autorů a výkonných umělců, řezané květiny a palivové dřevo.

Vyšší DPH ale čeká i celý segment stravovacích služeb. U nich vzroste DPH z 10 na 12 %, stejně jako například DPH na léky, vodné a stočné, teplo, veřejnou dopravu, časopisy a noviny, ubytovací služby nebo vstupné na kulturní a sportovní akce a sportoviště.

Klesnout naopak má DPH z 15 na 12 % u potravin (bez nápojů), zdravotnických prostředků, stavebních prací k bydlení, dětských autosedaček nebo pohřebních služeb. Pro firmy to minimálně znamená komplexní změnu účetních systémů a přehodnocení cenotvorby. Kompletní seznam změn najdete u kolegů na Peníze.cz: Změny v DPH přehledně + co zůstane ve snížené sazbě.

Změny u dohod o provedení práce

Na tomto bodu chce vláda ještě zapracovat. Nově dojde ke stanovení dvou limitů pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje v rámci dohody o provedení práce (DPP).

Od roku 2024 mají platit dvě hranice pro povinnost odvodů. V případě, že zaměstnanec překročí jeden nebo druhý limit, bude muset platit pojistné.

  • První limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 procent průměrné mzdy.
  • Druhý – a vyšší – limit bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 procent průměrné mzdy.

Aby bylo možné dodržování opatření kontrolovat, měla být zavedena evidence všech dohod o provedení práce a také příjmů z nich. Nakonec by ale mělo dojít k odbourání některých administrativních povinností. Vláda slíbila, že pro zaměstnavatele nebudou tak přísné, jak bylo původně naplánováno.

Změn u dohod o provedení práce a dohod o provedení činnosti bude víc, podmínky „dohodářů“ by se obecně měly přiblížit klasickému pracovnímu poměru. Tyto změny jsou však součástí novely zákoníku práce.

Změny v osvobození od daně z prodeje cenných papírů

Za současných podmínek platí, že pokud zakladatel prodává firmu, kterou budoval nebo (spolu)vlastnil aspoň tři roky v případě akciového podílu a pět let v případě společnosti s ručením omezeným, jeho příjem bude osvobozený od daně. Teď ale dochází ke změně.

Podle nových pravidel dojde k ohraničení osvobození příjmu z prodeje cenného papíru nebo podílu ve společnosti při splnění časového testu tři roky, respektive pět let mezi nabytím a prodejem na 40 milionů korun na poplatníka. Dosavadní osvobození příjmů z prodeje cenných papírů od zdanění z příjmů fyzických osob do výše sto tisíc korun za zdaňovací období zůstává v platnosti.

Vláda svůj krok vysvětluje tím, že se „původní záměr snížit administrativu malým akcionářům vytratil“ a že nyní „je možné skrze tento nástroj účinně optimalizovat daňovou zátěž fyzických osob“.

Někteří odborníci však upozorňují na to, že vlivem takových změn dojde k tomu, že úspěšné podniky budou své podnikání přesouvat jinam.

Zvýšení daně z nemovitosti

Konsolidační balíček původně plánoval, že sazby daně z nemovitých věcí se zvýší až na dvojnásobek a příjmy z této daně plně připadnou státu namísto obcím. Nakonec se ale sazby zvýší přibližně na 1,8 násobek a veškerý výnos daně z nemovitých věcí obcím zůstane, stát na ní nebude mít podíl.

Výměnou za navýšení daně z nemovitých věcí dojde v rámci rozpočtového určení daní k adekvátnímu přerozdělení příjmů u sdílených daní mezi státním rozpočtem a obcemi ve prospěch státu. Zvýšení koeficientů se dotkne i sazeb za m2 u nemovitostí určených k podnikání.

Specifická změna pak nastává u daně z nemovitých věcí u zemědělských pozemků. Změna příslušných zákonů dává obcím pravomoc, aby mohly pro zemědělské pozemky (orná půda, vinice, chmelnice, zahrady a ovocné sady) zavést místní koeficient v rozmezí 0,5 až 1,5, což fakticky znamená, že mohou podle svých preferencí eliminovat u těchto pozemků zvýšení daně z nemovitých věcí. Zároveň obcím zůstává pravomoc tyto pozemky od daně zcela osvobodit.

Leave a comment