S čím lidé bojují, aneb různé typy limitujících přesvědčení

Rád bych se s vámi podělil o zajímavé zjištění, při absolvování transformačního kurzu, a to hlavně na
limitující přesvědčení, kde si většina z nás toto odnášíme třeba z dětství, z okruhu svých známých,
z rodiny, od svých kamarádů, pracovních vztahů atd.
Velmi krásně je to popsáno v knize od Timothyho Gallweye „The Inner Game of …. „ (Tenis, Golf,
Work
), kde se zaměřuje u sportovců na interferenci (ovlivňování – takový ten vnitřní kritik…..), na stav
mysli, aby věřili svým schopnostem, dovednostem a podávali mnohem lepší výkony.

Jaký postoj potřebuji zaujmout, abych viděl více svých úspěchů než proher“

Dalším takovým uvědoměním je, negativní/pozitivní přístup, kde kouč, jako váš průvodce, vám
ukazuje, jak se na svět dívat pozitivněji a lépe s pokorou.
„Nic jsem neriskoval, takže jsem nic neztratil“ / „Nic jsem neriskoval, takže jsem nic nezískal“
„Ignoruje konstruktivní kritiku“ / „Jak se mohu zlepšit“

Proto si asi klademe otázku „Jaké limitující přesvědčení můžeme Identifikovat a rozpoznat, která nás
brzdí ve vlastním růstu a úspěchu?“

  • Důležitým prvním krokem k identifikaci limitujících přesvědčení je porozumění jejich povaze
    a mechanismům, které je udržují.
  • Dalším je Introspekce a sebereflexe, neboť nám umožňují zkoumat naše myšlenky a pocity.
  • Některá limitující přesvědčení mohou být patrná ve vzorcích našeho chování nebo reakcí na
    určité podněty. Identifikace těchto vzorců může poskytnout důležité nápady na to, jaká
    přesvědčení nás ovlivňují.
  • Zpětná vazba od ostatních – Ostatní lidé nám mohou poskytnout cennou perspektivu na naše
    chování a myšlení, což nám může pomoci identifikovat přesvědčení, která nás brzdí.
  • Otevřenost a flexibilita umožňují zkoumat různé možnosti a přístupy k našemu myšlení.
  • Perfekcionismus – Lidé bojují s přesvědčením, že musejí být dokonalí ve všem, co dělají. To
    může vést k neustálému stresem, strachu ze selhání a nedostatku sebeúcty.
  • Sebeomezující přesvědčení, že nejsou dost dobří nebo dostatečně schopní dosáhnout svých
    cílů, které jim pak brání v pokroku a úspěchu.
  • Omezené přesvědčení o sobě mohou mít negativní pohled na sebe samé, jako například
    přesvědčení, že nejsou dostatečně inteligentní, atraktivní nebo hodnotní, které mohou vést
    k nedostatku sebevědomí a sebeúcty.
  • Strach z neúspěchu a odmítnutí, což může vést k tomu, že se neodváží riskovat anebo se
    snaží vyhnout novým výzvám.
  • Fixní Mindset – jejich schopnosti a dovednosti jsou pevně dané a neměnné. Toto může bránit
    jejich osobnímu růstu a rozvoji.
  • Strach ze změny anebo preferují setrvání v komfortní zóně, i když to znamená zůstat
    uvězněnými v neuspokojivých situacích.
  • Přesvědčení o nedostatku – ve svém životě není dostatek prostředků, času nebo možností,
    může to pak vést k pocitu bezmoci a beznaděje.
  • Dětství a vliv rodinného prostředí: Jaké role hrají naše dětství a rodinné prostředí při
    formování našich limitujících přesvědčení? Mnoho limitujících přesvědčení má svůj původ v
    našich raných zkušenostech a vzorcích chování, které jsme se naučili v rodině.
  • Trauma a negativní zkušenosti mohou zakořenit určité přesvědčení o sobě nebo světě, které
    může mít dlouhodobý dopad na naše chování a rozhodování.
  • Vzdělání a sociální vlivy: Jaké role hrají vzdělání a sociální vlivy, jako jsou média, vrstevníci a
    kultura, při formování našich limitujících přesvědčení? Naše vzdělání a sociální prostředí
    mohou mít významný vliv na to, jaké přesvědčení přijímáme a jak je vnímáme.
  • Původ a formování limitujících přesvědčení a jaký je jejich vliv na naše chování a rozhodování.
  • Jak se naše limitující přesvědčení odrážejí v naší sebeutváření a identitě? Některá limitující
    přesvědčení mohou být spojena s naším vnímáním vlastní identity a sebeúcty, což může
    ovlivnit naše chování a rozhodování.

    Techniky transformace limitujících přesvědčení:
    Různé metody a techniky, které mohou být použity k transformaci limitujících přesvědčení, jako jsou
    kognitivně behaviorální terapie, NLP nebo pozitivní afirmace.

    Kognitivně behaviorální terapie (KBT): KBT je terapeutický přístup, který se zaměřuje na identifikaci a
    změnu negativních myšlenkových vzorců a chování spojených s limitujícími přesvědčeními. Terapeut
    spolupracuje s klientem na identifikaci iracionálních nebo neproduktivních myšlenek a pomáhá jim je
    transformovat pomocí různých technik, jako jsou kognitivní restrukturalizace a behaviorální
    experimenty. Nejznámější jsou takzvané „Halo efekt“ / „Golemův efekt“ nebo další zajímavé jsou
    „Stádový efekt“ / „Pštrosí efekt“.. atd…
    Neuro-lingvistické programování (NLP): NLP je metoda, která se zaměřuje na studium vzorců myšlení
    a chování úspěšných lidí a aplikuje je na dosažení osobního růstu a změny. Techniky NLP mohou
    zahrnovat vizualizace, zpřítomňování, změnu jazyka a přerámování, které mohou pomoci jednotlivci
    překonat své limitující přesvědčení a dosáhnout pozitivních změn.
    Pozitivní afirmace jsou ujišťující výroky, které jednotlivec opakuje, aby změnil své myšlení
    a přesvědčení. Opakování pozitivních afirmací může pomoci posílit pozitivní myšlení a podpořit
    sebedůvěru a sebeúctu. Důležité je, aby afirmace byly formulovány pozitivně, ve přítomném čase a v
    první osobě. „Jsem sebevědomější každý den víc a víc“
    Mindfulness a meditace: Praxe mindfulness a meditace může pomoci jednotlivcům získat větší
    povědomí o svých myšlenkách a emocích a naučit se je pozorovat bez soudů a kritiky. Tím mohou lépe
    rozpoznat svá limitující přesvědčení a pracovat s nimi s větší uvědoměním a soustředěním.
    EFT (Emotional Freedom Techniques): EFT je technika, která kombinuje akupresuru s psychologickými
    technikami a pomocí lehkého poklepávání na určité body na těle má za cíl uvolnit emocionální blokády
    a transformovat negativní myšlenky a přesvědčení.
    Práce s podvědomím může zahrnovat techniky jako je hypnóza nebo vizualizace, které umožňují přímý
    přístup k hlubokým vrstvám mysli a změnu neproduktivních přesvědčení na podvědomé úrovni.
    Velmi dobře toto popsal Sigmund Freud ve své teorii vychází z tzv. fyziologického determinismu, tzn.
    že jedinec je puzen mocnými fyziologickými silami, které mají silný vliv na jeho život a jsou hlavními
    determinantami chování a vývoje osobnosti. Freud přirovnává osobnosti k ledovci, jehož největší část
    (nevědomí) je skrytá.
    Topografický model struktury osobnosti, tzv. 1. topika
  • Vědomí je plně uvědomovaná část osobnosti.
  • Předvědomí jsou myšlenky, zlozvyky, strachy, zážitky, rozhodnutí, které byly uvědomělé, ale
    jsou zapomenuté (lze je znovu vybavit).
  • Nevědomí obsahuje neuvědomované představy a přání, které mají silný motivační vliv na
    funkci osobnosti a chování člověka. Může vyplouvat na povrch prostřednictvím snů, přeřeknutí
    aj.
    Strukturální model, tzv. 2. topika
  • Id je principem slasti, je nevědomé, iracionální, je sobecké (ryzím id jsou kojenci), domáhá se
    okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb. Sny jsou naplněním nevědomých
    přání dospělých.
  • Ego je principem reality, je vědomé, racionální, stanovuje vhodnou povahu a dobu uplatnění
    požadavků. Usměrňuje pudovou energii z Id a pomocí testování reality se pokouší o syntézu,
    sjednocení duševních pochodů tak, aby mohlo dojít k opravdovému uspokojení potřeb, Při
    jednání je však ego konfrontováno s omezením vnějšího světa a nároky Superega. Ego je
    prostředníkem, vytváří kompromisní řešení na základě testování reality.
  • Superego je princip dokonalosti a mravnosti, morální etický imperativ. Na počátku je
    suplováno vnější autoritou (nejčastěji rodiči), která říká, co je a co není správné. Když je tato
    vnější kontrola zvnitřněna, člověk má vlastní Nadjá/Superego. Jeho vědomá část je složena z
  • tzv. principu mravnosti. Nevědomé superego ukrývá některé zákazy z dětství, které byly
  • prožity na nevědomé úrovni, či byly vytěsněny.

Co říct závěrem:
Lidé mají za svůj život nasbíraný spoustu Meta programů (proaktivní/reaktivní, obecný/detailní,
interní/externí, možnost/nutnost, k/od, shoda/rozdíl, soudce/posluchač, myšlenky/pocity, já/oni nebo
nezávislost/spolupráce), dále spousty filtrů (vymaž, změn a zařaď), archetypy osobnosti
(bojovník/kontrolor, milovník/potěšitel, mudrc/počítač, bavič/všudebyl) atd. a to vše jim může třeba
bránit v tom, že se neposunout dále, žiji třeba v cyklickém procesu jako křeček a jenom brečí,
nadávají a nebo mohou být v depresích a negacích. Když si s tím nejsou schopni poradit tak se pak
mohou obracet pro pomoc k různým terapeutům, psychologům, psychiatrům, koučům.
Podobné to je i u sportovců, kteří chtějí cílit na výkon, ale interference je může srážet dolů a pak mají
více proher než výher.
V transformačním koučinku se zaměřujeme právě na kladení těch „správných a silných“ otázek,
protože v danou chvíli dokáží odkrýt nečekané zjištění v podobě AHA efektů – je to skvělá „alchymie“
koučování.

Co můžete dnes udělat proto, abyste se v této oblasti posunuli dál?“

Více informací a možnost objednání na Poradenství a koučink Solution & Mindset.